Zde prezentované odpovědi jsou pouze osobními, subjektivními názory autorky. Autorka se může - jako ostatně kterýkoliv smrtelník - mýlit.

24. Jaký je Tvůj názor na cvičení pilates?

Čím déle tancuju orientální tanec, tím víc je mi jasné, že je jako jediná tělesná aktivita nedostatečný. Pilates naproti tomu je komplexní systém a má-li člověk štěstí na dobrou lektorku, dokáže být pilates pro orient tím, co orientu chybí - základnou. Pilates je v podstatě nápravný tělocvik, tj. vede k nápravě vad držení těla, kterými dnes trpí prakticky 90 % populace. Vady držení těla jsou způsobené ochabnutím některé svalové skupiny a pilates obsahuje cviky k protažení, posílení a stabilizaci všech svalových skupin. Důležitý je důraz na dynamické posílení protaženého svalu, což brání vznikům svalových "buchtiček", jaké vídáme u kulturistů. Já měla to štěstí, že jsem před více než rokem narazila na Janu Šimkovou (Fit Studio Jana), www.fitstudiojana.cz, která je vyškoleným tanečním pedagogem, takže má pochopení pro problémy tanečnic, a zajímá se o problémy svých žákyň, takže mi poradila patřičné cviky. Chodím k jejím lektorkám na pilates čtyřikrát týdně a zejména po několikahodinovém odpoledním maratonu tanečních hodin se vyloženě těším, jak mě zas "dají dokupy". A začínám věřit, že se mi přece jen někdy podaří s kulatými zády hnout...

23. Všichni se teď baví přetřásáním finanční krize. Jak se k ní postavíš Ty?

V prvé řadě nejsem ekonom a moje představy o peněžních tocích, makro- i mikroekonomii jsou asi značně naivní. Zdravý selský rozum mi našeptává následující rovnici: domácí výroba = část spotřebovaná doma + část jdoucí na export. Je-li naše finančnictví v podstatě zdravé, jak tvrdí naši politici i ekonomové, mělo by k zmírnění dopadů externí krize (čili menší zájem o naše zboží v zahraničí) stačit, kdybychom se více snažili kupovat domácí zboží. Už proto, že se z jeho ceny alespoň nějaká část použije na zaplacení práce našich lidí, které pak stát nemusí živit podporami v nezaměstnanosti. To pro mě znamená nejezdit na dovolenou do zahraničí, kupovat především české potraviny a spotřební zboží a omezit spotřebu všeho, co musíme dovážet - počínaje benzínem, přes pomeranče a banány a konče vším se značkou "Made in China". U větších investic pak dám přednost zahraničnímu výrobku tehdy, má-li výrazně nižší spotřebu energie než výrobek domácí - jenže ti naši výrobci, kteří přežili do dnešní doby, už museli inovovat a dotáhnout konkurenci i v oblasti kvality, takže v převážné většině případů jsou výrobky srovnatelné. Další věc, jak ekonomice pomoct: pokusím se zrealizovat všechny investiční akce, na které mám peníze bokem - ať jde o rozšíření kuchyňské linky nebo o dodělání svahovkových zídek na zahradě. Což samozřejmě platí spíš pro ty, kdo se nemusí obávat o práci, a tedy ani o příjmy v době krize. Jestli cílené upřednostňování domácí produkce něčemu pomůže, to nedokážu odhadnout, ale mám obavy, že to je to jediné, čím "malý" člověk může v dané situaci přispět své zemi.

22. Hele, a nevíš něco proti nespavosti? Už se ptám kdekoho - večer nemohu usnout, celou noc se převaluju a ráno radši vstanu ve čtyři, protože nemůžu spát. Po poledni už sotva lezu a musím si chvíli zdřímnout. Probudím se za hodinku jak praštěná pytlem a celé to utrpení začíná nanovo...

O nespavosti byla už napsána spousta knih a nevím, jestli moje často naivní představy a elementární zkušenosti někomu mohou pomoci. Ale zkusím to. Předpokládám, že nespíte více než 7-8 hodin denně, protože pak byste byli přespaní - značná část lidstva nedokáže spát více než organismus potřebuje (i když jsou jedinci, kteří dokážou spát prakticky pořád - výjimka potvrzuje pravidlo...) Začněme tedy elementárními základními problémy: 1. řada lidí špatně, málo a povrchně dýchá. Zkuste si před spaním mírně zacvičit, projít se, chvíli vědomě a zhluboka dýchat. A v noci vypnout topení a nechat aspoň pootevřené okno. 2. Problém může být v nedostatku tekutin - zkuste si před spaním dát velkou sklenici vody (nebo ještě lépe minerálky - viz níže), přestože se v noci probudíte a budete muset na záchod. Ten spánek za to stojí.

Není-li problém v oblasti základní, zkusme jít o krok dál. Dnes má většina lidí problém s výživou. U dobytka byl podobný problém identifikován jako chronická acidóza - velmi povšechně řečeno je to situace, kdy zvíře dostává příliš energeticky bohatou potravu způsobující překyselení organismu, zatímco jeho trávicí trakt potřebuje více vlákniny a zásaditých potravin. Následkem je celá řada zdravotních potíží. Bohužel, lidé jsou na tom velmi podobně, až na to, že v humánní medicíně problém dosud nikdo takto jasně nepojmenoval. Dětský organismus, který roste a tvoří bílkoviny, se tvorbou bílkovin posouvá do zásadité reakce. Proto příroda vymyslela silně okyselující mléko, které dětem pomáhá tuto reakci neutralizovat. Dospělý člověk spíše bílkoviny odbourává. Díky tomu se jeho organismus překyseluje - ale dospělá populace se zcela nelogicky živí mlékem, tuky, sacharidy takřka bez balastních látek. Všechny tyto potraviny dále přispívají k okyselení organismu. Kdysi dávno se člověk živil převážně rostlinnou potravou, která organismus spíše kyselin zbavuje. Když náhodou narazil na zdroj bílkovin a cukrů, stálo za to se jednou za čas přejíst - alkalická rezerva organismu si s tím bez problémů poradila. Ne nadarmo se kdysi říkalo, že chudí mají dobrý spánek, zatímco bohatí špatně spí. Připisovalo se to starosti o majetek, vězela za tím ale výživa. Chudí, kteří se živili hrachem, pohankou, jáhlami a chlebem, neměli s překyselením organismu, a tudíž ani se spánkem problém. Bohatí, neustále přecpaní masem a sladkostmi, s acidózou jako trám, špatně spali. A tato situace přetrvává. Co s tím? Navečer už spíš zeleninovou a ovocnou stravu, vyhýbat se mléčným výrobkům (hlavně sýry výrazně překyselují), většímu množství bílkovin a tuků. Jako pojistku lze večer sbaštit něco, co zbaví žaludek nadměrné kyselosti - kapsle s výtažky z aloe, yuccy, z dostupných bylin je vhodný čaj z pampelišky, pelyňku, ostropestřec a podobná "žaludeční" a "žlučníková" záchranná "pastva". Jestliže se uprostřed noci probudíte a poté už nemůžete usnout, klidně si kapsli yuccy nebo aloe se sklenkou vody nebo ještě lépe minerálky (např. Magnesia svým obsahem hořčíku přispívá k eliminaci nadměrné kyselosti) dejte ještě jednou - možná jedna kapsle večer Vašemu organismu nestačí. Každý organismus je jiný - jeden se s dnešní výživou dokáže vyrovnat lépe, druhý hůře. Jsou lidi, kteří mohou cukr nebo maso od rána do večera a nic to s nimi nedělá, jiní tloustnou (a vykazují příznaky překyselení) už jen při pohledu na sladké. Mimochodem, překyselený organismus se kyselosti pokouší zbavit i tím, že ukládá tuky, zejména má-li stravu s nedostatečným obsahem potřebných živin, minerálů, vitamínů atd. Nedostatek základních živin je poplašným signálem, na který organismus reaguje křečkováním všeho, co se nakřečkovat dá. Ale to už je povídání o obezitě... Nefungují-li tyto tři základní mechanismy, jde o specifickou situaci. Obecně platí, že čím je člověk starší, tím méně spánku potřebuje...

21. Když byla řeč o té vodě...

V případě hospodaření s vodou lidstvo asi v největší míře ukazuje svou omezenost. Už školák na základní škole pochopí, že voda, která ve formě deště spadne na souše, se rozdělí na dvě části - jedna neužitečně odteče řekami do moře, druhá se vsákne do země a tam se buď změní ve spodní vodu nebo ji využijí rostliny a živočichové a přemění ji ve vodní páru, která se vrací do ovzduší (nebo taky na organickou hmotu, která zůstane v zemi). Bude-li se většina vody ze srážek a současně spodní voda odvádět z pevniny pryč, začne jí jednou být nedostatek. Jsou kontinenty, kde člověk k vysychání přispívá jen částečně a svůj díl viny nesou klimatické změny (v nichž člověk podle mého názoru má prsty taky). Austrálie už do tohoto bodu dorazila, hrozí tam přeměna celého velkého území v poušť. Afrika vysychá a Evropa je na tom podobně, i když si to zatím nemá odvahu přiznat - a tady se na tomto procesu obyvatelstvo podstatnou měrou podílí.

Když jsem byla na podzim v Káhiře, všimly jsme si jednou starší paní, která na chodník před dost luxusní obchod vylila lavór špinavé vody, lavór postavila pod obrubník pod drážku vedoucí prostředkem chodníku a smetákem vodu rychle a dovedně dohnala do drážky a zpět do lavóru. Pak lavór vzala a vylila jej do květináče s palmou. Nedalo nám to a daly jsme se s ní do řeči. Pověděla nám, že se napřed ve vodě opláchne nádobí, pak se v ní oplachují ruce, pak se v ní namáčejí ruce před umytím, pak se s vodou umyjí okna, pak se s toutéž vodou umyje podlaha a nakonec se s ní umyje chodník a zbytek se vylije ke květinám nebo se s ní spláchne záchod. Připomnělo mi to hospodaření s vodou u babičky, kde se voda ještě nosila od studny v kbelíku. Každá kapka vody takto zůstane "doma" nebo se opakovaně využije. To jen my vodou velkoryse plýtváme... Vzpomínám si na instalatéry, kteří se mi vysmáli, když zjistili, že ve splachovací nádržce záchodu stojí dvě plastové lahve naplněné vodou a zmenšují obsah nádržky. Asi měli dojem, že zoufale šetřím. Šetřím - ale ne kvůli penězům... Měli bychom šetřit všichni... Není to známkou chudoby, ale známkou schopnosti starat se o něco víc než jen o své bezprostřední zájmy a potřeby - a takto schopných lidí je bohužel pořád málo, většina si sobecky nevidí ani na špičku nosu a velkorysými gesty stylu "já tohle nemám zapotřebí" zakrývá svou neschopnost něco takového zvládat.

20. Když už jsme uhnuly od tancování - Tvůj velký koníček jsou stromy... Dá se stručně říct, co Tě na nich tak zaujalo?

Stručně asi moc ne, ale budu se snažit. Strom je nejúčinnější stroj, jaký znám. Dokáže vázat oxid uhličitý, tedy skleníkový plyn, z atmosféry a pomocí slunečního záření a vody z něj dělat organickou hmotu. Stromům vděčíme za uhlí, za ropu, za zemní plyn, ale mj. i za to, že se Země už dávno neuvařila díky naší produkci CO2 z těchto fosilních paliv. Značnou část naší produkce CO2 totiž stromy zase vyvážou zpět na organickou hmotu. Přesné procento nevím, ale odhaduju to na zhruba polovinu toho, co vygenerujem.
To ale není všechno. V době, kdy se zuby nehty snažíme zbavit všechny souše vší možné vody a přeměnit je v pouště tím, že všechno lijeme do kanálu a odtud vybetonovanými koryty do moře, v době, kdy se pitomoučce divíme, že je najednou málo vody, jsme si pořád neuvědomili, že jsou to stromy, kdo nám může pomoci zachytávat více deště a přispět ke vyšší stabilitě k udržení mikro- i makroklimatu. Stromy dokážou z ovzduší účinně vychytávat prach, snižovat hluk, zúrodňovat půdu a činit prostředí přitažlivějším. A my, místo abychom se snažili osázet stromy a keři každý volný kousek půdy, si počínáme právě opačně. Proto se snažím šířit odkaz na iniciativu Spojených národů (http://www.unep.org/billiontreecampaign/) a myšlenku akutní nutnosti chránit každý jednotlivý strom a snažit se o vysazování stromů a keřů v maximální možné míře kamkoliv to jen jde. Svého času jakýsi milionář nabízel odměnu za řešení otázky globálního oteplování. Řešení existuje: za každý pokácený strom zasadit deset nových. Každý z nás aspoň jednou měsíčně jeden strom nebo keř - semenáček stojí v zahradnictví 30 Kč a místa je všude habaděj. Jakékoliv jiné iniciativy jsou druhořadé - počínaje snahou zachránit hladovějící Afriku až po plané řeči politiků - bez intenzivního rozšiřování "stromové banky" nejsme schopni dlouhodobě přežít (ať má globální oteplování na svědomí člověk nebo ne...).

19. Tak k těm fíglům konkrétně - co víš o čaji jménem ROOIBOS? Jestli nevadí, že opustíme téma tancování...

To určitě nevadí, o čaji rooibos vím docela dost, protože jsem o něm kdysi překládala knížku. Za překlad tehdy zákazník nezaplatil a později se podařilo jedné z mých spolupracovnic překlad vymazat z archivu, takže mi z něj zbylo jen to, co si pamatuju: Rooibos je jihoafrický čaj z listů rostliny Asphalatus linearis. I když je to osvěžující nápoj, neobsahuje taniny, thein ani kofein, takže nepůsobí zácpu, na druhé straně však obsahuje řadu minerálů, vitamin C a látku zvanou kvercetin, což je tzv. "lapač volných radikálů" - látka, která působí velmi všestranně, mj. však i proti alergiím. Z vlastní zkušenosti dodávám, že bezesporu obsahuje nějaké látky omezující růst plísní, protože rooibos nechaný stát jen tak zplesniví za podstatně delší dobu než obyčejný čaj. V Jižní Africe domorodci používají rooibos místo vody a mléka (a mají mj. i signifikantně nižší výskyt rakoviny než je světový průměr) a autorka výše zmíněné knihy vyvinula pomocí tohoto čaje léčebnou metodu pro terapii vrozených i získaných alergií - mj. také tímto čajem zachránila vlastní dceru s alergií na mateřské mléko. Metoda spočívá v tom, že se alergickému člověku podává rooibos, do kterého se postupně přidává látka vyvolávající alergii - nejprve jedna kapka do sklenice, pak dvě kapky a tak pomalu dále, až si alergický pacient na tuto látku zvykne. Léčila i atopické ekzémy omýváním postiženého místa v rooibosu. Ze zkušenosti znám následující účinky tohoto čaje: uklidňuje žaludeční potíže (moje mladší dcera trpěla od začátku svého pobytu ve školce průjmy, které rooibos během tří dnů srovnal do normálu), vatový tampón namočený v rooibosu účinně zmírňuje pálení očí a svědění, rooibos urychluje regeneraci a zmírňuje bolest u popálené pokožky, u roztržených puchýřů apod.
Podstatná ale je jedna "drobnost", kterou jsem dosud nikde jinde než v citované knize (nepamatuju si už bohužel ani název knihy ani jméno autorky...) nenašla - že se totiž rooibos připravuje na rozdíl od ostatních čajů, které se jen spařují, metodou důkladného povaření. A tak to už dobře deset let dělám i já - do 1,5litrové konvice s vodou nasypu čtyři vrchovaté čajové lžičky rooibosu a konvici postavím na mírný oheň. Většinou na ni zapomenu, takže se čaj důkladně provaří. Vznikne tmavočervená kapalina chuti, kterou autorka citované knihy označovala za "divokou". Já piju rooibos s trochou mlíka, dnes už neslazený. Vyvařené lístky nechám v konvici a po slití povařeného čaje do ní přidám další vodu a další čtyři lžičky rooibosu. Když se v konvici lístky nahromadí, nasypu je k pokojovým květinám. Zatím si žádná nestěžovala.

Poslední podstatná informace: rooibos superior beru od společnosti Procyon, MUDr. Alice Ratajová, z Brodku u Prostějova, e-mail: byliny@volny.cz.